Pozitiva fosfátování

Ocel patří jak ve strojírenství, tak i ve stavebnictví mezi nejpoužívanější materiály vůbec. Jedná se o velice odolnou surovinu, kterou jen tak něco nemůže poškodit. Ovšem, aby to byla pravda takřka stoprocentně, je nutné ocel ještě trochu vylepšit. A k tomu se používá fosfátování.

fosfatovani

 

 

Největší přínos má fosfátování pro ocelové výrobky hlavně díky vytvoření odolnosti proti korozi, která je nebezpečná pro kovy obecně. Jedná se o chemickou úpravu, během kterého se na povrchu oceli vytvoří ochranná vrstva tvořena fosforečnany. Je však třeba vědět, že tyto ochranná nátěry nejsou korozí neproniknutelné. Z toho důvodu se navíc povrch opatřuje dalšími různými nátěry, které mohou mít různé složení.

Další účinky

I přesto, že největším plusem fosfátování je ochrana povrchu proti korozi, nejedná se o jediné pozitivum, které může tato metoda ocelovým výrobkům dodat.
Rovněž se tímto způsobem zajistí vyšší přilnavost laku a maziva, vylepší se elektrická izolace a také se tak snižuje i tření. Důvodů, proč využívat fosfátování, je tedy více než dost.

Jaké fosfáty se používají?

Existuje celá řada fosfátů, které se používají, ale standardně se nabízejí tři základní typy – manganatý, zinečnatý a zinečnatý tenkovrstvý fosfát.

Fosfátování manganem se využívá hlavně u součástek, kde je předpoklad, že bude docházet k velkému tření, kupříkladu u různých točivých soukolí. Pro konzervaci se pak používají hlavně zinečnaté fosfáty. Zinečnaté fosfáty tenkovrstvé se pak běžně využívají pro součástky, které čeká ještě následné lakování.

Cena se odvíjí nejen od velikosti, respektive hmotnosti daného předmětu, který se má fosfátovat, ale rovněž závisí na i na jeho členitosti. Stejně velký vliv na konečnou cenu má samozřejmě i velikost vrstvy, kterou je potřeba nanést. Zde přímá úměra platí stoprocentně. Čím větší vrstvy, tím vyšší cena.